Psalmi animi anxii
pro smíšený sbor a varhany (2014), dur. 15'

I. Psalmus CXXX. De profundis clamavi
1 De profundis clamavi ad te, Domine;
2 Domine, exaudi vocem meam.

II. Psalmus XXII. Deus meus, quare me dereliquisti?
2 Deus, Deus meus, quare me dereliquisti?
3 Deus meus, clamo per diem, et non exaudis,
et nocte, et non est requies mihi.
17 Quoniam circumdederunt me canes multi,
concilium malignantium obsedit me.
Foderunt manus meas et pedes meos,
18 et dinumeravi omnia ossa mea.
20 Tu autem, Domine, ne elongaveris;
fortitudo mea, ad adiuvandum me festina.

III. Psalmus LXXXVIII. Domine, Deus salutis meae
2 Domine, Deus salutis meae,
in die clamavi et nocte coram te.
3 Intret in conspectu tuo oratio mea;
inclina aurem tuam ad precem meam.
4 Quia repleta est malis anima mea,
et vita mea inferno appropinquavit.
10 Oculi mei languerunt prae afflictione.
Clamavi ad te, Domine, tota die,
expandi ad te manus meas.
15 Ut quid, Domine, repellis animam meam,
abscondis faciem tuam a me?

IV. Psalmus XVII. Quid est homo?
5 Quid est homo, quod memor es eius,
aut filius hominis, quoniam visitas eum?
10 Domine, Dominus noster,
quam admirabile est nomen tuum in universa terra!


I. Žalm CXXX. Z hlubin volám
1 Z hlubin volám k Tobě Hospodine;
2. Pane vyslyš můj hlas.

II. Žalm XXII. Bože můj, proč jsi mě opustil?
2 Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?
3 Bože můj, volám ve dne,
a neodpovídáš, nemohu se ztišit ani v noci.
17 Smečka psů mě kruhem svírá,
tlupa zlosynů mě svírá;
sápou se jako lev na mé ruce a nohy,
18 mohu si spočítat všechny své kosti.
20 Nebuď mi vzdálen, Hospodine,
má sílo, pospěš mi na pomoc!

III. Žalm LXXXVIII. Hospodine, Bože má spáso
2 Hospodine, Bože, má spáso,
ve dne i v noci před tebou úpím;
3 kéž vstoupí moje modlitba k tobě,
nakloň ucho k mému bědování!
4 Samým zlem se sytí moje duše,
k podsvětí spěje můj život.
10 Oči mám zkalené utrpením,
po celé dny jsem tě, Hospodine, volal,
vztahoval jsem k tobě dlaně.
15 Hospodine, proč jsi na mě zanevřel
a
svou tvář přede mnou skrýváš?

IV. Žalm VIII. Co je člověk
5 Co je člověk, že na něho pamatuješ,
syn člověka, že se ho ujímáš?
10 Hospodine, Pane náš,
jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi.

V červenci 2014 těžce onemocněla moje maminka. V nejtěžších chvílích, kdy jsem se bál o jeí život, vznikly tyto Žalmy úzkostné duše. V četbě Knihy žalmů jsem v nelehké době nacházel útěchu. Pokusil jsem se ke skladbě přistupovat jiným způsobem, než v mých dosavadních sborových kompozicích. Často se tak střídá téměř antifonální způsob s homofonicko-polyfonní tutti sborovou sazbou. Varhanní doprovod jsem se snažil řešit co nejúsporněji. Vzhledem k povaze textů se jedná o niternou modlitbu ve chvílích nejvyššího zoufalství. Až hymnický závěr čtvrtého žalmu (citující motiv z velikonoční písně Bůh všemohoucí) přináší opatrnou naději, která byla vyslyšena.

Premiéra se uskutečnila 24. února 2015 na HAMU v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce na koncertě Katedry skladby v podání Pražských pěvců (sbormistr Stanislav Mistr) a Drahoslava Grice.

Zpět Zpět