Dva výjevy z Apokalypsy
Hommage a Petr Eben
pro varhany sólo (2012-13), dur. 15'

I. Freska
II. Meditace

 

Ačkoliv jsem spoustu let chrámovým varhaníkem u Svatého Václava v Praze 6 Dejvicích,  do své první varhanní skladby jsem se pustil teprve v listopadu 2012. V minulosti jsem tohoto vpravdě královského nástroje užil ve třech skladbách, ale nikdy ne zcela sólově. Snad za tím byl respekt k mému milovanému nástroji.  Ani jedna ze dvou částí této skladby není koncipována programně. Ve Fresce se střídá tichý ritornel a variačně gradační plochy.  Ačkoliv jsem tak původně nezamýšlel, objevuje se zde poměrně jasně čitelná sonátová forma. Při samotné kompozici jsem se snažil o maximální kontrast mezi jednotlivými motivy. Ritornel od začátku počítá s narůstáním souzvuku. V mé tvorbě jsem se snad vůbec poprvé pokusil o intervalový výběr. Volba padla na základní strukturu 1-3-3-1. Hlavní téma je pak vystavěno na výrazném rytmickém modelu s využitím zvětšených kvintakordů a jejich postupné intervalové expanze. Vývoj celé věty souvisle graduje. Rytmické homofonní úseky jsou postupně rozšiřovány a doplňovány kontrastními plochami. Každý návrat hlavního tématu je prokládán novými kontrastními plochami. Vzhledem k tomu, jaký je zvukový účin této skladby, rozhodl jsem se jí věnovat památce Petra Ebena.

Tu jsem viděl jiného anděla, jak letí středem nebeské klenby, aby zvěstoval věčné evangelium obyvatelům země, každé rase, kmeni, jazyku i národu. Volal mocným hlasem: "Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť  nastala hodina jeho soudu; poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod." (Zjevení Janovo 14,6-7)

Druhá věta Meditace je vystavěna na maximální míře kontrastu oproti první části. Po mnohozvucích nastupuje jednohlas s občasnými komentáři v druhém hlase. Druhý oddíl pak nastupuje na interpolacích kvintakordů. Postupné zhušťování akordů nebude tolik, vzhledem ke zvolené jemné registratuře, markantní. Snažil jsem se o důsledný monotematismus.  Toto závětí je pokaždé rozšířeno větším počtem akordů. Až v samotném závěru skladby se objevují reminiscence na Fresku.

A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo." (Zjevení Janovo 21,1, 3-4) a

Kompozice byla dokončena záhy po Novém roce 2013. Premiéra se uskutečnila 2. května 2013 v Sále Martinů na HAMU v podání Drahoslava Grice. Podruhé zazněla celá kompozice v podání stejného interpreta v kostele Svatého Klimenta v Klimentské ulici 4. listopadu 2014 na festivalu Dny soudobé hudby. Radost mi udělal Mikoláš Troup (od jara 2013 svatohorský varhaník), že Meditaci hrál již několikrát liturgicky. Pro Fresku dosud nenašel liturgického uplatnění. Po výzvě pana doktora Jaroslava Eliáše z řádu Maltézských rytířů skladba zazněla v podání Drahoslava Grice v kostele Panny Marie pod Ř'etězem na Malé Straně 21. dubna 2015 v rámci varhanního recitálu.

 

Zpět Zpět