1. Stabat Mater dolorosa,
iuxta crucem lacrimosa,
dum pendebat Filius.

2. Cuius animam gementem,
contristatam et dolentem,
pertransivit gladius.

3. O quam tristis et afflicta
fuit illa benedicta
Mater Unigeniti!

4. Quae moerebat et dolebat
pia Mater, cum videbat
Nati poenas incliti.

5. Quis est homo, qui non fleret
Matrem Christi si videret
in tanto supplicio?

6. Quis non posset contristari
Christi Matrem contemplari
dolentem cum Filio?

7. Pro peccatis suae gentis
vidit Iesum in tormentis
et flagellis subditum.

8. Vidit suum dulcem Natum
moriendo desolatum
dum emisit spiritum.

9. Eia Mater, fons amoris,
me sentire vim doloris,
fac, ut tecum lugeam.

10. Fac, ut ardeat cor meum
in amando Christum Deum
ut sibi complaceam.

11. Sancta Mater, istud agas
crucifixi fige plagas,
cordi meo valide.

12. Tui Nati vulnerati,
tam dignati pro me pati,
poenas mecum divide.

13. Fac me vere tecum flere
crucifixo condolere
donec ego vixero.

14. Iuxta crucem tecum stare,
et me tibi sociare
in planctu desidero.

15. Virgo virginum praeclara
mihi iam non sis amara:
fac me tecum plangere.

16. Fac, ut portem Christi mortem
passionis fac consortem
et plagas recolere.

17. Fac me plagis vulnerari,
fac me cruce inebriari
et cruore Filii.

18. Flammis neurar succensus,
per Te, Virgo, sim defensus
in die iudicii.

19. Christe, cum sit hinc exire
da per Matrem me ventire
ad palmam victoriae.

20. Quando corpus morietur
fac, ut animae donetur
paradisi gloria. Amen.

Stála Matka bolu plná
vedle kříže uplakaná
na němž visel její Syn.

Duši bolem rozechvělou
hořkým žalem naplněnou
zranil meč až do hlubin.

Ó jak smutná zarmoucená
byla ona požehnaná
Matka Syna Božího!

Plakala, žalem se chvěla
zbožná Matka, když viděla
Syna v mukách pnícího.

Kdo by se za slzy styděl
kdyby Matku Páně viděl
bolestí tou sklíčenou?

Kdo by mohl beze smutku
vidět Páně svatou Matku
přebolestně zraněnou?

Pro zlé činy lidu svého
vidí Krista zmučeného
snášet bolest, hanbu, žal.

Vidí sladkou radost svoji,
kterak v přetěžkém svém boji
ducha Otci odevzdal.

Matko Páně, lásky zdroji,
ať zakusím bolest tvoji,
ať s tebou v zármutku dlím.

Dej, ať vroucí láskou vzplanu,
k svému Bohu, Kristu Pánu,
ať se jemu zalíbím.

Svatá Matko, rány jeho
v mukách na kříž rozpjatého
vtisknout v srdce moje spěj.

Na bolestech tvého Syna
jimiž smyta moje vina
prosícímu podíl dej.

Dej mi s tebou zbožně lkát,
zmučeného litovat,
v žití každé hodině.

S tebou vedle kříže dlít,
s tebou v slzách spojen být
žádám sobě jedině.

Panno Pannen nejsvětější,
splň mi touhu nejvřelejší,
dej, ať s tebou stále pláči,

dej ať s Kristem umírat chci,
v jeho mukách účast mám,
rány jeho rozjímám.

Zraněn láskou k tvému Synu
k jeho kříži ať se vinu
jeho krví očištěn.

Od věčné záhuby mě ochraň
Svatá Panno, mě se zastaň
v posledního soudu den.

Kriste, až můj život zhasne,
na prosby své Matky čisté
dej mi palmu vítěznou.

V prach až tělo rozpadne se
dej, ať duše má se vznese
v rajskou slávu nadhvězdnou. Amen.

Obsazení
Soprano solo
Alto solo
Tenore solo
Baritono solo

Coro misto (SATB)

4 Timpani

3 Piatti sospesi
Piatti a 2
Tam-tam
Triangolo
Gran Cassa
4 Tom-toms
Windchimes

Organo solo

Tato úprava mého Stabat Mater vznikla na podzim 2008 po výzvě Stanislava Mistra a Jana Polívky, abych upravil tuto, původně symfonickou, kantátu pro menší obsazení, aby se mohla častěji provozovat. Milerád jsem jim vyhověl. Partituru je možno provozovat ve třech verzích: 1) sóla, sbor a varhany, 2) + s tympány a 3) + s třemi dalšími hráči na bicí nástroje. Party bicích nástrojů jsem oproti symfonické verzi mírně rozšířil.

Premiéra varhanní verze Stabat Mater bez bicích nástrojů se uskutečnila ve čtvrtek před Květnou nedělí 2. dubna 2009 v Atriu na Žižkově v podání Anety Drnovské (soprán), Šárky Mistrové (alt), Stanislava Mistra (tenor a sbormistr), Lukáše Sládka (baryton), Pražských pěvců (v počtu dvanácti zpěváků) a Michala Hanuše (varhany). Dík patří paní doktorce Vedralové, ředitelce Atria na Žižkově. Koncert bohužel navštívilo jen velmi málo posluchačů.

Zpět