Improperia
pro varhany, žestě, smyčce a bicí nástroje (2011, 2014-15), dur. 30'

 

Risoluto - Allegro - Larghetto - Cadenza - Maestoso - Allegro - Risoluto - Grave

 

Již v létě 2011 jsem se začal zabývat myšlenkou vytvoření skladby pro varhany a orchestr. Stalo se tak po mé druhé návštěvě kompozičních kurzů PostFest v Kroměříži. Inspirativní byly hlavně chvíle strávené společně s Albertem Breierem, kdy jsme se ponejvíce zabývali problémy estetiky současného umění. Po těchto kurzech jsem se rozhodl vytvořit svoji první skladbu pro varhany s doprovodem orchestru. Jako základní materiál jsem zvolil českou velkopáteční antifonu z části výčitek (improperií) Lide můj, co jsem Ti učinil, řekni, čím jsem Tě zarmoutil? Tato antifona se používá v české liturgii od II. vatikánského koncilu (1962-1965). Znám ji z rozmnožených listů s velkopáteční liturgií z kostela svatého Václava v Dejvicích, na kterých je napsáno "návrh velkopátečních zpěvů pro liturgickou komisi, jen pro vnitřní potřebu". Velmi dlouho se mi nedařilo zjistit, odkud tato melodie pochází. Až poté, co jsem sehnal Graduale simplex, jsem zjistil, že tato melodie je jakýmsi kompendiem antifony Popule meus, quia fecit tibi? (p. 140 a 141). Forma těchto současných zpěvů odkazuje na zjednodušená gregoriánská improperia (obsažená v Graduale simplex), která užívají stejný tonus jednotlivých veršů a i obsahově jsou stejná jako náš překlad. Autorem této české verze je pravděpodobně Dobroslav Orel (1870 - 1942), který ji poprvé publikoval v Českém kancionálu (1921). Slavnostní improperia, která střídají dva sbory, antifonu Popule meus, quia fecit tibi? s řeckou a latinskou verzí Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi (Hagios o Theós, Hagios Ischyrós, Hagios Athánatos, eleison hymás - Sanctus Deus, Sanctus Fortis, Sanctus Immortalis, miserere nobis) a mnoha verši, nalezneme v Graduale triplex. Dnes se běžně improperia na Velký pátek zpívají jako klasický responsoriální žalm při uctívání Kříže. Toto uspořádání gregoriánských improperií nakonec výslednou formu Improperií ovlivnilo jen částečně.
Přes léto 2011 vzniklo několik stran souvislé skici. Od začátku bylo jasné, že pro tuto skladbu nebudu potřebovat dřevěné nástroje. Velmi užitečné mi byly chvíle strávené u třímanuálových varhan zn. Rieger v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Jablonci nad Nisou, ke kterým mě pustil místní děkan, P. Oldřich Kolář. Po svém nástupu na HAMU jsem tuto skicu odložil až do podzimu 2014, kdy jsem po dokončení a provedení opery-oratoria Stalo se Slovo začal uvažovat nad svou magisterskou kompozicí. Zvolil jsem v rámci jednověté skladby vícedílnou formu. Antifona prochází celou skladbou jako její základní materiál doplněné o chromatické a též řadové rozvíjení předlohy, ze kterých je odvozeno veškeré dění jak  melodické, tak harmonické. Práce mi zabrala nezvykle mnoho času, definitivní tvar kompozice vznikl až v červenci 2015, kdy jsem zahájil instrumentaci celého díla. Improperia jsem pak dokončil na sklonku loňského léta.

Premiéra díla se uskutečnila 2. května 2016 v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce na koncertě katedry skladby v podání Drahoslava Grice a Plzeňské filharmonie s dirigentem Petrem Louženským.

Zpět Zpět