Stabat Mater kantáta pro sóla, smíšený sbor, varhany a symfonický orchestr (2007), dur. 25' |
|
1. Stabat Mater dolorosa, |
Stála Matka bolu plná |
Z knihy Mariánské modlitby, uspořádal O.Carm. P. Cyril Vojtěch Kodet, Kostelní Vydří 2006, Karmelitánské nakladatelství | |
|
|
V únoru 2007, kdy jsem dokončil svůj Dechový kvintet, jsem byl už nucen začít uvažovat o své absolventské práci na Pražské konzervatoři, kde bych měl konat absolutorium v létě 2008 pod vedením profesora Jiřího Gemrota. Pokud by se jednalo o skladbu orchestrální, musela by být zadána v listopadu školního roku absolutoria. Uvažoval jsem o kompozici několika skladeb (mj. Symfonii a Varhanního koncertu), ale na konec po dlouhých úvahách padla volba na Stabat Mater, skladbu, o jejíž kompozici jsem již uvažoval několik let, ale dosud jsem nenašel odvahu k uskutečnění tak náročného projektu. Pro osobní znalosti velkého počtu skladeb (buď jako interpret nebo posluchač s partiturou) na tento text jsem se rozhodl vyzdvihnout v něm spíše jeho duchovní rovinu, kterou u mnoha zhudebnění postrádám. Rozhodně jsem neměl v úmyslu komponovat naturalistické Stabat Mater, jaká se běžně objevují v posledních letech na koncertních podiích. Ne, že by takovéto kompozice nebyly zajímavé, přesto jsem měl ale pocit, že mé Stabat Mater by spíše mělo posluchače vést k hlubokému zamyšlení nad mimořádnou hloubkou tohoto krásného textu italského františkána Jacopone da Todiho (1230 - 1306), a posloužila k meditaci. Jako jedno z témat jsem užil Karolínské litanie z 9. století, které se objevují na několika místech skladby vždy jako fanfáry v místech, kde se přímo mluví o Kristu. Je z nich vystavěn úplný závěr skladby. Celá skladba je téměř monotematická. Formálně je skladba rozdělena do pěti částí: I. Stabat Mater, II. Quis est homo?. III. Eia Mater, IV. Fac me vere, V. Flammis neurar. Každá část je pak samostatným formálním oddílem, všechny části jsou propojené attaca. Poslední, pátá, část je rozdělena varhanní cadenzou uprostřed. Je zde užito několika témat z celé skladby propojených variační technikou. Stabat Mater uzavírá kóda smyčců, které téměř doslovně opakují hudbu, které nás uváděla do atmosféry díla. . Své Stabat Mater jsem začal skicovat v polovině února 2007. Práce mi šla velmi snadno od ruky, většinu veršů jsem zhudebnil velmi rychle. Jen pár veršů před závěrem činilo potíže. Skladbu jsem začal instrumentovat na přelomu května a června. V průběhu léta jsem pak už jen dopracovával instrumentační detaily této komplikované partitury a vypracoval klavírní výtah. 28. srpna 2007 jsem byl na konzultaci u pana Zdeňka Pololáníka v Ostravačicích. Zabývali jsme se hlavně touto skladbou a Due psalmi de tempore adventus et quadragesimae pro smíšený sbor. Návštěva pro mě byla velmi inspirativní a doufám, že nebyla poslední :). Pan Pololáník mi dal řadu dobrých rad jak přistupovat k problematice soudobé. Též jsme se zabývali problematikou soudobé hudby a její kritiky v době, kdy krystalizoval náš projekt A tempo revue. O prvním uvedení této skladby se rozhodlo těsně před Vánoci 20. prosince 2007. Prošla konkursem o absolutorium Pražské konzervatoře se symfonickým orchestrem. Posudky na skladbu napsali profesoři Otomar Kvěch a Bohuslav Řehoř. Konkurs proběhl hladce, i když se jedna nejmenovaná profesorka zpěvu rozhodla skladbu napadnout kvůli mému požadavku, aby zpěváci vyslovali text Stabat Mater podle středoevropských zvyklostí, nikoliv podle italských vzorů, které leckterá slova měkčí. Měla pocit, že "ten Fila nemá právo si určovat, jak se to bude vysloovat. Kdo to je, že si to může dovolit?" Nikdo menší, než autor kompozice... Naštěstí její hlas zůstal osamocen a k realizaci skladby mohlo dojít. Můj absolventský koncert se uskutečnil v pátek 29. února 2008 v kostele Svatých Šimona a Judy společně s Věrou Likérovou (obor zpěv), Michaelou Kapustovou (obor zpěv) a Martinem Chmelařem (obor trombon). Zpívali Aneta Drnovská, Šárka Mistrová, Stanislav Mistr, Lukáš Sládek a smíšený sbor Pražští pěvci se sbormistrem Stanislavem Mistrem, varhanní part přednesl Drahoslav Gric. Symfonický orchestr Pražské konzervatoře řídila prof. Miriam Němcová. Na nastudování se též podílel prof. Josef Kučera. Velký příspěvek na provedení mi věnovala Společnost pro duchovní hudbu, jíž patří velký dík, zvláště Jiřímu Kubovi za nezištnou pomoc s organizací a stěhování elektronických varhan z Komunitního centra Matky Terezy v Praze Chodově a Radkovi Doubravovi. Z koncertu byla pořízena profesionální nahrávka firmou ArcoDiva, zvuk Václav Roubal, režie Jiří Gemrot, náklady laskavě uhradila SDH. V Hudebních rozhledech vyšla na provedení kritika. Doufám, že premiéra této skladby nebyla zároveň její derniérou. Skladbu jsem o rok později upravil do verze pro zpěváky, varhany a bicí ad. lib. Více zde. Své Stabat Mater jsem věnoval P. Vladimírovi Benediktovi Holotovi OFM, knězi, kterému již řadu let sloužím jako varhaník a byl mi vždy rádcem v duchovních otázkách. Tento obraz z roku 1889 francouzského postimpresionisty Maurice Denise (1870 - 1943) nazvaný Le Montée au calvaire (olej na plátně, 41x32.5 cm), uložený v pařížském muzeu Orsay, jsem zvolil jako obálku všech not k této mé skladbě.
|