Stabat Mater
kantáta pro sóla, smíšený sbor, varhany a symfonický orchestr (2007), dur. 25'

1. Stabat Mater dolorosa,
iuxta crucem lacrimosa,
dum pendebat Filius.

2. Cuius animam gementem,
contristatam et dolentem,
pertransivit gladius.

3. O quam tristis et afflicta
fuit illa benedicta
Mater Unigeniti!

4. Quae moerebat et dolebat
pia Mater, cum videbat
Nati poenas incliti.

5. Quis est homo, qui non fleret
Matrem Christi si videret
in tanto supplicio?

6. Quis non posset contristari
Christi Matrem contemplari
dolentem cum Filio?

7. Pro peccatis suae gentis
vidit Iesum in tormentis
et flagellis subditum.

8. Vidit suum dulcem Natum
moriendo desolatum
dum emisit spiritum.

9. Eia Mater, fons amoris,
me sentire vim doloris,
fac, ut tecum lugeam.

10. Fac, ut ardeat cor meum
in amando Christum Deum
ut sibi complaceam.

11. Sancta Mater, istud agas
crucifixi fige plagas,
cordi meo valide.

12. Tui Nati vulnerati,
tam dignati pro me pati,
poenas mecum divide.

13. Fac me vere tecum flere
crucifixo condolere
donec ego vixero.

14. Iuxta crucem tecum stare,
et me tibi sociare
in planctu desidero.

15. Virgo virginum praeclara
mihi iam non sis amara:
fac me tecum plangere.

16. Fac, ut portem Christi mortem
passionis fac consortem
et plagas recolere.

17. Fac me plagis vulnerari,
fac me cruce inebriari
et cruore Filii.

18. Flammis neurar succensus,
per Te, Virgo, sim defensus
in die iudicii.

19. Christe, cum sit hinc exire
da per Matrem me ventire
ad palmam victoriae.

20. Quando corpus morietur
fac, ut animae donetur
paradisi gloria. Amen.
Stála Matka bolu plná
vedle kříže uplakaná
na němž visel její Syn.

Duši bolem rozechvělou
hořkým žalem naplněnou
zranil meč až do hlubin.

Ó jak smutná zarmoucená
byla ona požehnaná
Matka Syna Božího!

Plakala, žalem se chvěla
zbožná Matka, když viděla
Syna v mukách pnícího.

Kdo by se za slzy styděl
kdyby Matku Páně viděl
bolestí tou sklíčenou?

Kdo by mohl beze smutku
vidět Páně svatou Matku
přebolestně zraněnou?

Pro zlé činy lidu svého
vidí Krista zmučeného
snášet bolest, hanbu, žal.

Vidí sladkou radost svoji,
kterak v přetěžkém svém boji
ducha Otci odevzdal.

Matko Páně, lásky zdroji,
ať zakusím bolest tvoji,
ať s tebou v zármutku dlím.

Dej, ať vroucí láskou vzplanu,
k svému Bohu, Kristu Pánu,
ať se jemu zalíbím.

Svatá Matko, rány jeho
v mukách na kříž rozpjatého
vtisknout v srdce moje spěj.

Na bolestech tvého Syna
jimiž smyta moje vina
prosícímu podíl dej.

Dej mi s tebou zbožně lkát,
zmučeného litovat,
v žití každé hodině.

S tebou vedle kříže dlít,
s tebou v slzách spojen být
žádám sobě jedině.

Panno Pannen nejsvětější,
splň mi touhu nejvřelejší,
dej, ať s tebou stále pláči,

dej ať s Kristem umírat chci,
v jeho mukách účast mám,
rány jeho rozjímám.

Zraněn láskou k tvému Synu
k jeho kříži ať se vinu
jeho krví očištěn.

Od věčné záhuby mě ochraň
Svatá Panno, mě se zastaň
v posledního soudu den.

Kriste, až můj život zhasne,
na prosby své Matky čisté
dej mi palmu vítěznou.

V prach až tělo rozpadne se
dej, ať duše má se vznese
v rajskou slávu nadhvězdnou. Amen.
Z knihy Mariánské modlitby, uspořádal O.Carm. P. Cyril Vojtěch Kodet, Kostelní Vydří 2006, Karmelitánské nakladatelství



Obsazení
2 Flauti
2 Oboi (2. muta in Corno inglese)
2 Clarinetti in Sib
2 Fagotto

4 Corni in Fa
2 Trombe in Si
3 Tromboni (T-T-B)

4 Timpani

3 Piatti sospesi
Piatti a 2
Tam-tam
Triangolo
Gran Cassa
4 Tom-toms
Windchimes

Organo solo

Soprano solo
Alto solo
Tenore solo
Baritono solo

Coro misto (SATB)

Violino I.
Violino II.
Viola
Violoncello
Contrabasso

V únoru 2007, kdy jsem dokončil svůj Dechový kvintet, jsem byl už nucen začít uvažovat o své absolventské práci na Pražské konzervatoři, kde bych měl konat absolutorium v létě 2008 pod vedením profesora Jiřího Gemrota. Pokud by se jednalo o skladbu orchestrální, musela by být zadána v listopadu školního roku absolutoria. Uvažoval jsem o kompozici několika skladeb (mj. Symfonii a Varhanního koncertu), ale na konec po dlouhých úvahách padla volba na Stabat Mater, skladbu, o jejíž kompozici jsem již uvažoval několik let, ale dosud jsem nenašel odvahu k uskutečnění tak náročného projektu. Pro osobní znalosti velkého počtu skladeb (buď jako interpret nebo posluchač s partiturou) na tento text jsem se rozhodl vyzdvihnout v něm spíše jeho duchovní rovinu, kterou u mnoha zhudebnění postrádám. Rozhodně jsem neměl v úmyslu komponovat naturalistické Stabat Mater, jaká se běžně objevují v posledních letech na koncertních podiích. Ne, že by takovéto kompozice nebyly zajímavé, přesto jsem měl ale pocit, že mé Stabat Mater by spíše mělo posluchače vést k hlubokému zamyšlení nad mimořádnou hloubkou tohoto krásného textu italského františkána Jacopone da Todiho (1230 - 1306), a posloužila k meditaci. Jako jedno z témat jsem užil Karolínské litanie z 9. století, které se objevují na několika místech skladby vždy jako fanfáry v místech, kde se přímo mluví o Kristu. Je z nich vystavěn úplný závěr skladby. Celá skladba je téměř monotematická. Formálně je skladba rozdělena do pěti částí: I. Stabat Mater, II. Quis est homo?. III. Eia Mater, IV. Fac me vere, V. Flammis neurar. Každá část je pak samostatným formálním oddílem, všechny části jsou propojené attaca. Poslední, pátá, část je rozdělena varhanní cadenzou uprostřed. Je zde užito několika témat z celé skladby propojených variační technikou. Stabat Mater uzavírá kóda smyčců, které téměř doslovně opakují hudbu, které nás uváděla do atmosféry díla. .

Své Stabat Mater jsem začal skicovat v polovině února 2007. Práce mi šla velmi snadno od ruky, většinu veršů jsem zhudebnil velmi rychle. Jen pár veršů před závěrem činilo potíže. Skladbu jsem začal instrumentovat na přelomu května a června. V průběhu léta jsem pak už jen dopracovával instrumentační detaily této komplikované partitury a vypracoval klavírní výtah.

28. srpna 2007 jsem byl na konzultaci u pana Zdeňka Pololáníka v Ostravačicích. Zabývali jsme se hlavně touto skladbou a Due psalmi de tempore adventus et quadragesimae pro smíšený sbor. Návštěva pro mě byla velmi inspirativní a doufám, že nebyla poslední :). Pan Pololáník mi dal řadu dobrých rad jak přistupovat k problematice soudobé. Též jsme se zabývali problematikou soudobé hudby a její kritiky v době, kdy krystalizoval náš projekt A tempo revue.

O prvním uvedení této skladby se rozhodlo těsně před Vánoci 20. prosince 2007. Prošla konkursem o absolutorium Pražské konzervatoře se symfonickým orchestrem. Posudky na skladbu napsali profesoři Otomar Kvěch a Bohuslav Řehoř. Konkurs proběhl hladce, i když se jedna nejmenovaná profesorka zpěvu rozhodla skladbu napadnout kvůli mému požadavku, aby zpěváci vyslovali text Stabat Mater podle středoevropských zvyklostí, nikoliv podle italských vzorů, které leckterá slova měkčí. Měla pocit, že "ten Fila nemá právo si určovat, jak se to bude vysloovat. Kdo to je, že si to může dovolit?" Nikdo menší, než autor kompozice... Naštěstí její hlas zůstal osamocen a k realizaci skladby mohlo dojít. Můj absolventský koncert se uskutečnil v pátek 29. února 2008 v kostele Svatých Šimona a Judy společně s Věrou Likérovou (obor zpěv), Michaelou Kapustovou (obor zpěv) a Martinem Chmelařem (obor trombon). Zpívali Aneta Drnovská, Šárka Mistrová, Stanislav Mistr, Lukáš Sládek a smíšený sbor Pražští pěvci se sbormistrem Stanislavem Mistrem, varhanní part přednesl Drahoslav Gric. Symfonický orchestr Pražské konzervatoře řídila prof. Miriam Němcová. Na nastudování se též podílel prof. Josef Kučera. Velký příspěvek na provedení mi věnovala Společnost pro duchovní hudbu, jíž patří velký dík, zvláště Jiřímu Kubovi za nezištnou pomoc s organizací a stěhování elektronických varhan z Komunitního centra Matky Terezy v Praze Chodově a Radkovi Doubravovi. Z koncertu byla pořízena profesionální nahrávka firmou ArcoDiva, zvuk Václav Roubal, režie Jiří Gemrot, náklady laskavě uhradila SDH. V Hudebních rozhledech vyšla na provedení kritika. Doufám, že premiéra této skladby nebyla zároveň její derniérou.

Skladbu jsem o rok později upravil do verze pro zpěváky, varhany a bicí ad. lib. Více zde.

Své Stabat Mater jsem věnoval P. Vladimírovi Benediktovi Holotovi OFM, knězi, kterému již řadu let sloužím jako varhaník a byl mi vždy rádcem v duchovních otázkách.

Tento obraz z roku 1889 francouzského postimpresionisty Maurice Denise (1870 - 1943) nazvaný Le Montée au calvaire (olej na plátně, 41x32.5 cm), uložený v pařížském muzeu Orsay, jsem zvolil jako obálku všech not k této mé skladbě.

Zpět Zpět